Letní prázdniny v Karlovarském kraji z pohledu záchranářů

I když to zpočátku července to vypadalo, že se tropických teplot snad ani nedočkáme, prázdninové počasí bylo mimořádně teplé. Slunečné léto tak potrápilo nejen vodáky kvůli nízkým hladinám řek, ale také záchranáře.

V letních měsících vyjížděli záchranáři Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje zhruba k pěti a půl tisícům případů.  „Konkrétně v červenci zasahovali u 2750 případů, v srpnu pak vyjížděli 2862krát“, uvedla vedoucí operátorka zdravotnického operačního střediska Renata Čermáková.

Ředitel zdravotnické záchranné služby MUDr. Roman Sýkora, Ph.D., k tomu dodává: „V porovnání se stejným obdobím minulého roku nedošlo k navýšení počtu výjezdů, následky však byly mnohem závažnější.“

Záchranáři řešili během prázdninového období dle statistik 500 případů úrazů, přičemž úrazy dětí školního věku tvořily zhruba 5% a byly spojeny nejčastěji s pády při sportovních aktivitách, jízdě na kole či bruslích. Úrazy mladistvých souvisely zejména s konzumací alkoholu a následnými nekontrolovanými pády, a to v objemu necelých 6% z celkového počtu případů.

Ve čtyřech případech došlo k úrazu elektrickým proudem, dvakrát s tragickými následky a u čtyř ze 16 případů pádu z výšky zasahovala letecká záchranná služba.

Úkolem záchranářů je poskytovat přednemocniční neodkladnou péči v případech bezprostředního ohrožení života. Dopravní nehody nevyjímaje. Během měsíce července a srpna zasahovali celkem u 82 případů a desetkrát si pro několikanásobná vážná poranění vyžádali součinnost vrtulníku. Ve třetině nehod hráli hlavní roli řidiči motorek, ve třinácti případech došlo ke střetu cyklisty s automobilem.

Letecká záchranná služba zasahovala na území Karlovarského kraje celkem ve 29 případech, třikrát více oproti prázdninám loňského roku. „Jednalo se zejména o závažné úrazy a těžká poranění při dopravních nehodách, ale také o případy bodných poranění, popálenin, několika pádů z výšky a tonutí“ doplnil ředitel karlovarské záchranky.

V souvislosti s horkým a suchým počasím záchranáře zaměstnaly také četné kolapsové stavy, které tvořily v souhrnu na 260 výjezdů, a případy bolestí na hrudi v celkovém počtu 212 výjezdů.  

Méně časté byly případy alergických reakcí, ať už na potraviny, léky či hmyzí kousnutí nebo bodnutí, a zásahy u případů intoxikace, otrav způsobených užitím nadměrného množství léků či psychotropních látek, ale také alkoholu. Výjimku netvořilo ani několik případů popálenin, způsobených zejména opařením horkou kávou.

Práci záchranářům i operátorkám i nadále ztěžují „vtipálci“, kteří požadují zásah záchranářů u fiktivní události, nebo také volající, kteří odejdou k lékaři dříve, než dorazí sanitka. Jedná se o tzv. marné výjezdy, které zbytečně blokují výjezdovou skupinu, a přitom v tuto chvíli může záchranáře potřebovat opravdu nemocný člověk.