ZÁCHRANA ŽIVOTA - DALŠÍ POZITIVNÍ NECOVIDOVÁ ZPRÁVA

Máme pro vás další pozitivní nekovidovou zprávu. Malý chlapec předvedl přímo ukázkové volání na linku 155. Vlastně i zbytek rodiny, který ihned poskytoval první pomoc. Skvělé. Moc děkujeme za tuhle spolupráci a kvalitní provádění resuscitace, která vedla k  obnovení vědomí a záchraně života. Přejeme, ať vše dobře dopadne. Tenhle silný příběh stojí za přečtení a složení poklony.

V dopoledních hodinách zavolal na linku 155 chlapec, který ihned sdělil operátorce adresu, kam je třeba vyslat sanitky. Po pár vteřinách bylo jasné, že se jedná o závažný případ, jelikož jeho dědeček náhle zkolaboval a nedýchal. Už když operátorka zjišťovala, co se stalo, bylo v pozadí hovoru slyšet, že je na místě také dospělá osoba, která zřejmě poskytuje první pomoc.

„Já tam posílám sanitku. Ty jsi tam s někým dospělým? Slyším dobře?“

„Ano“ odpovídá chlapec.

Operátorka požádala chlapce, aby dal telefon na hlasitý odposlech, aby mohla komunikovat a instruovat přímo zachránce.

„Prosím Vás, já vám chci pomoct, než tam záchranáři přijedou. Takže vy provádíte stlačování hrudníku, je to tak?“ ověřuje operátorka.

„Ano, byl jsem ve vedlejší místnosti, jakmile jsem slyšel ránu, běžel jsem se podívat, co se děje a ihned jsem začal masírovat, protože děda nereagoval a nedýchal.“ Potvrzuje zachránce.

„Skvělé. Takže potřebuji vědět, jestli když přestanete se srdeční masáží, jestli se zvedá hrudník a řekněte mi vždy slovo TEĎ, když se hrudník zvedne.“

Hrudník se ale nezvedá vůbec. Operátorka tedy znovu opakuje správný postup – nic pod hlavou, brada směřuje vzhůru ke stropu, Vaše lokty jsou propnuté. Připomíná i hloubku a frekvenci stlačování.  Zachránce potvrzuje, že stlačování takto provádí.

Operátorka se dále dotazuje, zda příhodě něco předcházelo, nějaká bolest nebo něco podobného.  Zachránce zmiňuje, že děda si ráno stěžoval na pálení na plicích (pravděpodobně tedy na bolest na hrudi).

V hovoru je také slyšet volající chlapec, který hlásí, že dědovi začala téct krev z nosu. Operátorka ihned reaguje. Nejdříve přítomné uklidňuje, že toto krvácení není v danou chvíli důležité „důležité je, abychom nepřestávali s tím stlačováním až do příjezdu záchranné služby, abychom se ho pokusili zachránit“. Z hovoru je krásně slyšet, jak je stlačování prováděno. Z hlasu je také slyšet, že zřejmě stlačování provádí opravdu kvalitně, jelikož je již zadýchaný a vyčerpaný.

Pro operátorku tyto informace znamenají jednoznačně to, že musí vyřešit ještě dvě další věci. První je nenechávat chlapce v dění této psychicky náročné události a dále pomoci muži, který stlačuje hrudník, jelikož už je unavený. V tuto chvíli již masíruje 4 minuty a po takové době už kvalita stlačování ubírá na síle i u profesionála. Dozvídá se ale, že před domem čekají na sanitku další dospělí s dítětem. Prosí tedy chlapce, aby šel on čekat s někým z dospělých ven na sanitku a poslal nahoru jiného dospělého, který může resuscitujícího muže střídat a pomoct mu. Podařilo se. Přichází další muž, který pokračuje ve stlačování. Ještě dalších necelých 6 minut muži provádějí masáž srdce a operátorka několikrát ověřuje, jestli pacient nezačal reagovat, bránit se. Také v průběhu opakováním připomíná frekvenci stlačování hrudníku.

Na místě je slyšet příjezd našich záchranářů, kteří si přebírají resuscitaci. Operátorka ještě ověřuje, že děti jsou stále jinde. Poděkuje mužům na skvělou práci, pochválí je a rozloučí se.

Záchranáři na místě pokračují v resuscitaci, pacient dostává celkem dva defibrilační výboje, je mu podána léková a kyslíková terapie. Podaří se obnovit spontánní oběh a pacient otevírá oči, reaguje a je orientovaný. Většinou říkáme, že tohle se děje jen ve filmu, ale tentokrát se to povedlo doopravdy, na čemž mají obrovskou zásluhu ti, kteří dědovi ihned pomohli před naším příjezdem. Klobouk dolů před takovou včasně zahájenou kvalitní laickou resuscitaci.

Vzhledem k tomu, že příčinou náhlé zástavy oběhu byl infarkt myokardu, byl pacient uspán, zaléčen a směřován na specializované pracoviště.  Na takto zajištěného pacienta již čekal, kardiologický tým na intervenčním sále, kde byl proveden potřebný výkon.

Skvělá byla také rychlost, jakou se celý případ vyřešil. Operátorka pomáhala rodině necelých deset minut s první pomocí v podobě přesných pokynů po telefonu. To je doba, za kterou dorazili záchranáři na místo. Za hodinu od příjezdu našich záchranářů byl pacient přijat v nemocnici a rovnou směřován na operační zákrok. Prognóza byla velmi příznivá a my přejeme pánovi ještě mnoho kvalitně prožitých let. A co se týče všech tří zachránců – většinou slýcháme nebo čteme my vzkazy od veřejnosti o respektu vůči zdravotníkům. Dnes ten respekt vyjadřujeme my vám třem.