ZÁCHRANKA KARLOVARSKÉHO KRAJE PROVOZUJE UŽ TÉMĚŘ DVA MĚSÍCE SLUŽBU KORONER

Od ledna 2014 Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje provozuje službu Koroner. Touto nově zřízenou pozicí ulehčuje jak praktickým lékařům, tak svým výjezdovým skupinám. Systém, kterým se prohlídky těl zemřelých zajišťovaly do konce roku 2013, byl velice problematický.

Po dohodě s Karlovarským krajem vzešlo rozhodnutí, zřídit od ledna 2014 pozici koronera, který bude zajišťovat prohlídky těl zemřelých mimo zdravotnická zařízení. Nejen v našem kraji se tato problematika řeší dlouho. Ze zákona mají povinnost provádět prohlídky těl zemřelých praktičtí lékaři. Povinnost je však podmíněna tím, že se přednostně mají věnovat svým pacientům „v čekárnách“. Z logického pohledu je věc nesporná, ovšem paradoxně opět neřeší situaci, kdo provede prohlídku těla zemřelého, protože pacienti v čekárnách jsou neustále. Dalším problémem je, že u některých případů, kdy se najde tělo bez dokladů či není možné zjistit, kdo je obvodním lékařem a tudíž, kdo má prohlídku provést, není ani možné, aby obvodní lékař úkon provedl, protože se prostě neví, o kterého konkrétního lékaře se jedná a koho tedy kontaktovat. Proto po dohodě s naším zřizovatelem přistoupila Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje na to, že bude prohlídky těl zemřelých provádět. Často ale nastávaly situace, kdy, zejména z časových důvodů, byla prohlídka těla zemřelého jak pro záchranku, tak pro ostatní, jako například PČR, složité. Nejjednodušší bude uvést konkrétní příklad, ale nejprve je potřeba říci, co všechno taková prohlídka těl obnáší.

Prohlídku těl zemřelých může provádět jakýkoli lékař s atestací, který není zároveň patologem či soudním lékařem, aby nedocházelo ke střetu zájmů. Prohlídka zemřelého obnáší ohledání těla a vyplnění příslušných dokumentů s údaji o dotyčném a příčině smrti. Většina zemřelých je pak předmětem pitvy, pokud se nejedná o zjevnou příčinu úmrtí, například u dlouhodobě těžce nemocného pacienta či stáří.

Vraťme se tedy ke konkrétnímu případu, na kterém si ukážeme složitost při prohlídkách těl zemřelých, které provádí výjezdová skupina záchranky.  Na základě výzvy od PČR, která dostala informaci o zemřelém na veřejném místě, vyjíždí záchranka provést prohlídku těla. Když dorazí na místo a s prohlídkou začne, dostane výzvu z dispečinku, že má vyjet k pacientovi v ohrožení života. A tak záchranka logicky spěchá zachraňovat životy, ale PČR musí počkat na místě, než se opět vrátí a tělo „doprohlédne“, jelikož bez ukončení prohlídky nelze s tělem manipulovat. Modelových případů bylo mnoho a praxe ukázala, že prohlídky těl, ztěžující hlavní poslání záchranky, jsou v tomto modelu složité a problematické. Bylo nutné předejít možným konfliktním a krizovým situacím. Proto vznikla dohoda o vyčlenění úkonů z výjezdových skupin a zřízení samostatné služby „Koroner“.

V prvopočátku je systém postaven na myšlence, že od 7:00 do 19:00 hodin provádí prohlídku těla zemřelého stále výjezdová skupina. V této části dne jsou výjezdové základny, oproti noční směně, zajištěny větším počtem výjezdových skupin. Od devatenácté do sedmé hodiny ranní a o víkendech zajišťuje prohlídky těl zemřelých koroner. Do budoucna budeme uvažovat o zajištění služby koronera 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. To však závisí na statistických výsledcích a efektivnosti zajištění nepřetržité služby. Dále samozřejmě na personálním obsazení.

„Zavedením služby koronera jsme dosáhli usnadnění práce záchranářů, neboť lékař záchranky dosud musel čekat na příjezd policie a nemohl tedy v případě potřeby odjet k dalšímu nemocnému. Naším úkolem je nyní personálně zajistit takový systém, aby služba koronera mohla fungovat i během dne, nejen v nočních hodinách a o víkendech,“ uvedl náměstek hejtmana Miloslav Čermák.

Pozitiva, která se už po měsíci fungování služby projevila, jsou snížení zátěže záchranné služby a nenarušování jejích výjezdů. Odpadá i čekání příbuzných, až doktor přijede provést prohlídku těla zemřelého a vyřídit administrativu.