Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje nemá vlastní leteckou záchrannou službu (LZS). Využíváme tedy zejména LZS Plzeň Líně, kde se nám snaží vycházet co nejvíce vstříc. Doba doletu LZS do 20 minut je asi na jedné třetině kraje. Na mapě jsou znázorněny kružnice doletu jednotlivých leteckých záchranných služeb do 20 min. modrou barvou. Žluté území je pak nepokryto.
Mimo 20minutový dolet LZS jsou tak kromě Mariánských Lázní a Kynžvartu všechna velká města (Sokolov, Cheb, Aš, Františkovy Lázně, Jáchymov, Ostrov), tedy většina lázeňských center, oblast kolem dálnice D6 a veškerá sportovní střediska v Krušných horách. Samotné Karlovy Vary jsou na samotné hranici doletu. Souhrnně se tedy jedná o území, kde trvale žije cca 200 000 obyvatel a kudy ročně projde asi milion lázeňských hostů a turistů. Rozhodně tedy nejde o nějaký neobydlený pás lesů.
Dokonce nám území nedokáží pokrýt ani kolegové ze zahraničních záchranných služeb, jak znázorňují červené kružnice na mapě.
Proč mít v Karlovarském kraji výjezdovou skupinu letecké záchranné služby?
Oblast Karlovarského kraje, která leží mimo dolet LZS, je z výše zmíněných nepokrytých oblastí zdaleka největší a nejlidnatější. V Karlovarském kraji je značně omezený rozsah tzv. centrové zdravotní péče. Tedy specializovaná pracoviště jako traumacentrum, popáleninové centrum, pediatrická a neonatologická péče vyššího typu. Řadu pacientů je tedy nyní nutné transportovat na vyšší pracoviště buď do Plzně (cca 85 km z KV, nebo cca 110 km z Chebu), nebo do Prahy (cca 130 km z KV, nebo cca 175 km z Chebu).
V porovnání s jinými kraji zde vůbec není zajištěn případný letecký transport u interních pacientů, pacientů po resuscitaci, apod. Dle propočtů vycházejících z naší statistiky a ze srovnání s jinými kraji lze konstatovat, že pokud by byli pacienti v Karlovarském kraji ošetřováni a dopravováni LZS v celém rozsahu indikací jako v jiných krajích, využití LZS by zde bylo naprosto srovnatelné a obdobně četné jako v jakékoliv jiné oblasti ČR.
Další výhodu ve zřízení letecké záchranné služby vidíme v pobídce pro zaměstnance. Doufáme, že letecká bude lákadlem pro získání nových lékařů, kterých je v kraji nedostatek. Minimálně však půjde o minimalizaci času dojezdu lékaře k pacientovi s vážným zraněním a jeho následný rychlý transport do odpovídajícího zdravotnického zařízení.
Proč ještě v kraji není?
Současné rozmístění základen LZS je dáno pouze historicky. Heliporty byly postaveny v návaznosti na tehdejší traumacentra. Proto jsou v současnosti na území ČR oblasti pokryté 20minutovým doletem až ze čtyř základen LZS a vedle nich oblasti zcela nepokryté. Zřízení LZS není věc rozhodnutí kraje. Každých 7 let probíhá výběrové řízení v rámci Ministerstva zdravotnictví ČR, které hodnotí rozložení umístění jednotlivých LZS po ČR. V minulém období jsme se do tohoto výběrového řízení přihlásili s argumentací, proč zřídit LZS v Karlovarském kraji, nicméně rozmístění zůstalo i nadále stejné a argumenty nebyly reflektovány. V dalším období se opět pokusíme o změnu ve smyslu zřízení výjezdové skupiny letecké záchranné služby.
Občas zaznívá argument proti zřízení LZS v KVK v tom smyslu, že je zde relativně nižší počet zásahů LZS v porovnání s jinými kraji. Tento nepoměr je ale daný tím, že LZS z Plzně zajišťuje letecký transport pouze u těžce raněných, převážně z dopravních nehod, nebo po pádech z výšek, a dále některé plánované překlady z nemocnic v kraji do vyšších center v Plzni a Praze. LZS zde prakticky nezasahuje u netraumatologických primárních případů nejvyšší naléhavosti, jsou-li indikace jiné, např. KPR, akutní koronární příhody, CMP, atd. Pro srovnání opět uvádíme srovnání využití LZS v krajích, kde je skladba pacientů podobá.
Rádi bychom měli pro občany Karlovarského kraje nastaveny srovnatelné podmínky zdravotní péče, jako je to v sousedních regionech.
zdroj: obr. mapy: urgmed.cz, Zpracovatel map – Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, Oddělení geografického zabezpečení Praha, 04 2018, použitá data: hranice – ČSÚ