TELEMEDICÍNA NA ZZS KVK – PŘENOS DAT Z PŘÍSTROJŮ

Rozvoj telemedicínských technologií u Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje byl a je dosud zaměřen především na audio video konzultace, ať již se jedná o komunikaci mezi operátorem zdravotnického operačního střediska a volajícím na linku 155 s možností poskytovat video telefonicky asistovanou první pomoc, nebo mezi záchranáři na místě události a lékařem ve vzdáleném bodě, kdy lékař je v roli konzultanta a záchranáři pracují fyzicky u pacienta.

Důsledně vzato se zde tedy metody telemedicíny používají k realizaci tzv. hybridní medicíny. Hybridní se tento systém nazývá proto, že se právě nejedná pouze o vzdálené konzultace, ale o kombinaci těchto konzultací s přítomností dalších zdravotníků přímo na místě události. Pacient si tedy nejenom pohovoří s lékařem, ale je zároveň vyšetřen a ošetřen záchranáři, kteří jsou s ním v přímém kontaktu. „V době, kdy je v Evropě běžné, že záchranáři propojují online komunikaci s fyzickou přítomností na místě u pacienta, zavádí tento přístup i naše zdravotnická záchranná služba. Umožňuje jí to moderní vybavení pro přenos dat i speciální přístroje. Díky tomu se podstatně zkvalitňuje přednemocniční péče, diagnostika i účinná pomoc nemocným,“ uvedl hejtman Petr Kulhánek.

Nedílnou součástí těchto konzultací bude i přenos měřených dat z různých přístrojů směrem k lékaři. Lékař bude moci nejenom hovořit s pacientem, nebo se záchranáři, ale na obrazovce svého tabletu, nebo PC uvidí stavovou lištu s vitálními funkcemi pacienta, jako je krevní tlak, puls, saturace krve kyslíkem, nebo aktuální EKG křivka. Tyto údaje bude mít během celé konzultace přehledně přímo před očima, což mu usnadní orientaci v dané situaci.

V současnosti jsme již vybaveni softwarem, který umožňuje přenášet výše zmíněná data z přístroje do zdravotnické dokumentace pacienta. Jakmile tedy máme možnost tato data „extrahovat“ z přístroje ve formě datové dávky, jeví se jako logický další krok, a to mít možnost odeslat tato data lékaři ke zhodnocení. Předpokládáme, že tento prvek systému bude realizován v průběhu letošního roku.

V začátcích je pak testování přenosu poslechového nálezu pacienta, ať už v reálném čase, nebo ve formě zvukové nahrávky. K účelům tohoto testování jsme již zakoupili tři elektronické fonendoskopy a připravujeme studii ve spolupráci s katedrou zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT a firmou MagicWare s.r.o. Sběr dat hodláme realizovat ve spolupráci s FN Motol a FN Královské Vinohrady, resp. s jejich urgentními příjmy.

Do budoucna se nabízejí i další možnosti zapojení různé přístrojové techniky do telemedicíny, ale těžko v tuto chvíli předjímat. Závisí nejenom na vývoji IT a technologií obecně, ale také na tom, kam bude směřovat vývoj přednemocniční péče jako takové. Jaký bude podíl lékařů u zdravotnické záchranné služby, jaký rozsah kompetencí bude umožňovat záchranářům legislativa, apod.

Jednou z možností by mohl být přenos měřených dat z ventilátoru, tedy monitorování mechaniky dýchání, dechové frekvence, dechových objemů a tlaků, apod. Ale současná legislativa neumožňuje použít ventilátor záchranářům. Při jeho použití je zatím nutná fyzická přítomnost lékaře.

Jako další možnost se nabízí použití ultrazvuku. V tomto případě je vůbec otázkou současných studií indikace ultrazvuku v přednemocniční péči jako takové. Příkladem užití může být diagnostika akutně dušných pacientů, kde je třeba rozlišit například, zda je příčinou dušnosti přítomnost tekutiny v plicích (levostranné srdeční selhání), nebo zda tam tekutina není (astma bronchiale). Diagnostické rozlišení těchto stavů nemusí být vždy úplně snadné a možnost tuto diagnostiku pomocí ultrazvuku urychlit a zvýšit její spolehlivost je lákavá a se zavedením ultrazvuku do přednemocniční neodkladné péče se nabízí i možnost vyšetření záchranářem a případný přenos těchto záznamů konzultujícímu lékaři.

Završením tohoto procesu se v současnosti jeví zavedení tzv. augmentované reality. Záchranář by v tomto případě používal speciální brýle, které mu mohou do zorného pole promítat různá data nebo nápovědy. Tento systém lze využít pro navigaci v terénu, ke stažení anamnestických dat o pacientovi během jeho vyšetřování, k otevření nápovědy z databáze léčiv, promítnutí anatomických údajů na povrch pacientova těla. To vše v průběhu jiné činnosti, bez použití rukou, nebo nutnosti přerušovat práci.