PŘÍBĚH 7: Na nedostatek lékaří jsme v ZZS KVK připraveni

Tato část naší série článků neobsahuje příběh z našich výjezdů, jde spíše o fakta shrnutá do zprávy. Nicméně i takový článek jsme se rozhodli zařadit, jelikož jde o příběh ze života samotné Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje.

Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje ošetří ročně téměř 36.000 pacientů, z toho více než 32.000 pacientů v „terénu“. U většiny z nich však není přítomen lékař, protože péči o pacienta zvládají úspěšně zdravotničtí záchranáři sami bez lékaře. Zdravotnický záchranář je dnes dominantní součástí systému zdravotnické záchranné služby. Jeho role v tomto systému však stále ještě nenaplnila svůj potenciál. Ten může být využit k řešení dlouhodobého nedostatku lékařů na ZZS v ČR.

Zdravotnický záchranář je profese existující v ČR více než 20 let. Po celou dobu se v naší organizaci snažíme záchranáře školit a vychovávat tak, aby byli na výjezdech co nejsamostatnější. Lékař vyjíždí pouze ve vybraných případech, zpravidla tam, kde jsou nutné lékařské úkony, které nemůže záchranář podle současné legislativy vykonávat, ačkoli by byl mnohdy schopen řešit tyto případy samostatně. Vzrůstající úroveň vzdělání a samostatnost záchranářů kopíruje dlouhodobý trend úbytku lékařů a stává se základním pilířem  současného, ale i budoucího systému. Ten tak může bezpečně a spolehlivě kompenzovat neodvratný pokles lékařů na záchranných službách.  Už nyní záchranáři provádějí samostatně bez dohledu lékaře některé velmi odborné a urgentní výkony vedoucí k záchraně života. Jedná se například o zajištění dýchacích cest laryngeální maskou, defibrilaci, dekompresi hrudníku (odstranění vzduchu z hrudníku při přetlakovém pneumotoraxu), kardiopulmonální resuscitaci a podobně. Řadu dalších úkonů pak může provádět pod dohledem lékaře.

„Průměrný věk lékaře na ZZS KVK je v současné době 57 let a postupně se zvyšuje. Populace lékařů stárne a není v dostatečné míře nahrazována mladšími lékaři. Z toho vyplývá, že v následující dekádě hrozí, že současný, již hraniční, počet lékařů klesne na zhruba polovinu. To je důvodem, proč jsme již začali s tímto rizikem pracovat,“ říká MUDr. Jiří Smetana, ředitel ZZS KVK. Nejedná se však o žádnou novinku. Prvním opatřením bylo zavedení tzv. setkávacího systému Rendez-vous (RV), kdy jeden lékař cirkuluje s malým vozem mezi několika velkými vozy Rychlé zdravotnické pomoci (RZP) se záchranáři nebo s nimi konzultuje po telefonu. Tento systém považujeme za efektivní, bohužel i on je při současných trendech dlouhodobě neudržitelný. Při pokračujícím úbytku lékařů je bude možné vysílat pouze k nejzávažnějším stavům. Není však třeba se bát, protože my na tento trend reagujeme intenzivním školením, na jehož základě postupně navyšujme záchranářům jejich kompetence. Už nyní záchranáři dokáží samostatně a úspěšně poskytnout péči téměř 25.000 (cca 80 %) pacientů, přičemž zaznamenáváme každoroční nárůst pacientů.

Procento pacientů ošetřených záchranáři by mohlo být ještě vyšší, ale je omezeno legislativními podmínkami, nikoli znalostmi a schopnostmi záchranářů. „Ti i přes poměrně rozsáhlé teoretické znalosti a praktické dovednosti nemají zatím v ČR takové kompetence, které by tomu odpovídaly. Rozšíření kompetencí spojené s kontinuálním prohlubováním erudice záchranářů je jedním z řešení neuspokojivé personální situace mezi lékaři. Jejich postupný úbytek, který se zdá být neodvratný vzhledem k demografickému vývoji a jiným aspektům, tak nemusí mít zásadní dopad na kvalitu péče poskytované v přednemocničním prostředí. Naopak, už nyní zdravotničtí záchranáři prokazují, že jsou stěžejní a plnohodnotnou součástí systému ZZS. My jsme na moment, kdy se bude ZZS KVK potýkat s problémem nedostatku lékařů připraveni, zbývá jen doladit legislativu a dovybavit záchranku potřebnými technologiemi,“ dodává MUDr. Jiří Smetana, ředitel ZZS KVK.